5 praktických kroků, jak zařídit pokoj pro dva sourozence

Chytře řešené úložné prostory, které nezruinují rozpočet Úložné prostory by měly být navrženy tak, aby měly děti k věcem snadný přístup, ale zároveň aby je nenabádaly k tomu, že všechno vysypou na zem. Největší chybou je kupovat hluboké skříně s policemi, kam se věci jen nakupí a nikdy se z nich nevyndají. Mnohem praktičtější jsou otevřené police nebo boxy, které si dítě samo označí. Na trhu najdete levné plastové koše, textilní krabice nebo dřevěné bedýnky – všechny se dají sladit do jednotného barevného systému, takže pokoj působí uklizeně, i když v něm panuje mírný chaos.

Na závěr si zkuste odpovědět na otázku: skutečně potřebujete skříňku, nebo jenom potřebujete mít věci na svém místě? Když si navrhnete systém, který respektuje váš každodenní rituál, zjistíte, že koupelna bez skříňky může být praktičtější a vzdušnější. Až příště uslyšíte, že bez skříňky to nejde, vzpomeňte si na rohy, dveře a stěny – tam všude čeká prostor, který jen čeká, až ho využijete.

Začněte pracovním koutkem. Nejlepší je umístit ho k oknu, ale ne přímo k topení – děti u stolu stráví hodně času a přímé teplo je unaví. Stolní deska by měla být dostatečně velká, aby se na ni vešel otevřený sešit, učebnice a počítač nebo tablet. Ideální hloubka je kolem šedesáti centimetrů, délka alespoň metr. Pokud kupujete stůl nový, vybírejte jednoduchý design bez zbytečných poliček pod deskou – ty jen zabírají místo pro nohy. Místo nich pořiďte samostatnou zásuvku na kolečkách, kterou lze zasunout pod stůl, nebo závěsnou polici nad stůl.

Pokud máte pod umyvadlem otevřený prostor, místo klasické skříňky použijte závěsnou polici nebo kombinaci dvou polic – jednu na úrovni očí, druhou níž. Tím získáte vzdušný dojem a zároveň úložiště. Na spodní polici můžete mít košík na špinavé prádlo, na horní sklenice s vatovými tampony nebo náhradní role toaletního papíru. Velký pozor na to, abyste polici nepřetížili – koupelnová vlhkost a váha věcí mohou způsobit, že se police ohne nebo spadne. Vždy kotvěte do nosné zdi, ne do obkladu!

Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout První chyba: kombinujete více než tři vzory v jedné místnosti. Pravidlo tří funguje i u textilií – maximálně tři odlišné vzory, vždy v různých měřítkách. Velký geometrický vzor na závěsech, středně velký květinový na polštářích a jemná proužkovaná deka vytvoří harmonii. Pokud všechny vzory mají stejnou velikost, vzniká vizuální šum. Druhá chyba: ignorujete barevnou provázanost. Vzory by měly sdílet alespoň jednu společnou barvu, ideálně tu, která se opakuje na dalších prvcích v místnosti. Třetí chyba: nadměrné množství textilií bez ohledu na poměr. Příliš mnoho polštářů, přehozů a běhounů zahlcuje prostor. Lepší je vybrat pět až sedm kvalitních kusů, které spolu ladí.

Větrání a světlo: první překážka, kterou podceníte Nejdůležitější je vzduch a světlo. Bez oken se pracovna rychle změní v dusnou místnost, kde se nedá soustředit. Pokud nemáte možnost vybourat okno, pořiďte si kvalitní ventilátor a pravidelně větrejte dveřmi. Nápad na stropní světlo je sice fajn, ale samotné bodové osvětlení nestačí – budete potřebovat i pracovní lampu s nastavitelným ramenem, nejlépe s denním spektrem. Nezapomeňte, že tmavé stěny místnost opticky zmenšují, takže sáhněte po světlých barvách nebo bílé.

Materiály vybírejte podle funkce místnosti a podle toho, jak se budou kombinovat s textiliemi. V obývacím pokoji se hodí směs bavlny, lnu a vlny – přírodní materiály dodají hloubku a snesou i výraznější vzory. Do dětského pokoje patří pratelné mikrovlákno nebo směs s polyesterem, které odolají častému praní. V ložnici se vyhněte lesklým a kluzkým textiliím, které ruší spánek. Rozhodující je také povrch: hrubý len tlumí výrazný vzor, zatímco hladký satén nebo hedvábí vzor zvýrazní. Pokud chcete vzor zjemnit, zvolte matný a strukturovaný materiál.

Poslední rada: pracujte s poměrem 60–30–10 nejen u barev, ale i u textilií. Šedesát procent tvoří neutrální hladké plochy (zdi, podlaha, velký nábytek), třicet procent textilie s jemnou texturou (závěsy, koberec) a deset procent výrazné vzory či doplňky. Tento poměr zajistí, že interiér bude působit vyváženě a vzory budou mít prostor vyniknout. Pokud se vám zdá, že je to málo vzorů, začněte s menšími plochami a postupně přidávejte. Méně je vždy více – a u textilií to platí dvojnásob.

Využijte stěny a dveře, ne jenom polici nad umyvadlem Největší chyba, kterou lidé dělají, je, že se soustředí pouze na vertikální plochu nad toaletou nebo umyvadlem. Přitom nejvíc nevyužitého místa bývá za dveřmi, po stranách zrcadla nebo pod vanou. Na dveře připevněte tenké organizéry s kapsami – vejdou se do nich kartáčky, pasty, holicí potřeby i čistící prostředky. Na boční stěnu vany nebo sprchového koutu pak můžete namontovat nerezové nebo plastové rošty, které unesou šampony i mýdla. Pozor na vlhkost: pokud věšíte něco na sádrokarton, používejte hmoždinky určené přímo pro duté stěny, jinak se materiál časem prověsí a vše spadne.