Aktionen

Když z kuchyně zmizí papírové utěrky, ušetříte a míň vyhodíte

Aus Stadtwiki Strausberg

Nejčastější chyba je macerace čerstvých bylin v oleji. Čerstvá rostlina obsahuje vodu a ta v oleji vytváří prostředí pro bakterie a plísně. Proto se do oleje dávají byliny řádně usušené. Sklenici naplňte sušenou bylinkou zhruba do dvou třetin, zalijte kvalitním rostlinným olejem tak, aby byla všechna bylina ponořená, a uzavřete. Nechte tři až čtyři týdny na teplém tmavém místě a každý den protřepejte. Potom přeceďte přes plátno, vymačkejte a přelijte do čisté tmavé lahve. Takový macerát vydrží měsíce, pokud ho skladujete v chladu a temnu.

Kompostér umístěte do polostínu, na místo s odtokem vody. Většina domácích kompostérů potřebuje občasné provzdušnění, aby uvnitř nevzniklo anaerobní prostředí, které páchne po kyselině máselné. Promíchávejte obsah jednou rekonstrukce koupelny krok za krokem dva až tři týdny, v létě častěji. Nedávejte do kompostu kočičí a psí exkrementy, zbytky masa, kosti ani rostliny s chorobami. Tyto chyby vedou k zápachu, hlodavcům nebo k přenosu chorob na záhony.

Některé úkoly látka plně nezvládne. Na vytírání mastnoty ze sporáku, na zachycení oleje při smažení nebo na hrubé nečistoty se hodí hadřík z mikrovlákna, který vydrží mnoho praní a lépe drží na povrchu. Na utírání ovoce a zeleniny nebo na zakrytí těsta použijte čistou bavlněnou utěrku, kterou po použití vyperete. Pro zachycení drobků ze stolu stačí vlhká houba nebo kartáč, papír není potřeba.

Proč kompostér potřebuje poměr uhlíku a dusíku Kompostování není jen hromadění zbytků. Klíčem je střídání dvou složek: dusíkaté, tedy mokré a zelené, a uhlíkaté, tedy suché a hnědé. Kuchyňské zbytky patří k dusíkatým. Přidávejte k nim suché listí, drcený kartón bez potisku, slámu nebo větvičky. Orientačně na jeden díl kuchyňského odpadu dejte dva až tři díly suchého materiálu. Pokud je hromada mokrá a páchne, přidáte suché složky a promícháte. Pokud je suchá a nerozkládá se, přidáte čerstvé zbytky nebo trochu vody.

Základem je mít po ruce správné nádoby. Skleněné krabičky s těsným víkem zvládnou téměř vše, co byste jinak zabalili do fólie – půlku cibule, zbytek omáčky, nakrájenou zeleninu. U nádob dbejte na to, aby víko doléhalo na celý obvod, ne jen na střed. Častá chyba je používat krabičky příliš velké: potravina se v nich rozprostře po dně, víceméně vyschne a ještě zabírá místo. Menší nádoba je vždy lepší.

Do kuchyňského bioodpadu patří zbytky ovoce a zeleniny, slupky, kávová sedlina, čajové sáčky bez plastového obalu, skořápky, zbytky pečiva a papírové ubrousky znečištěné jídlem. Naopak vynechte maso, kosti, mléčné výrobky a oleje, pokud vaše sběrná nádoba nebo kompost nejsou na to stavěné. Tyto složky lákají hlodavce a rychle zapáchají. Velkou chybou je házet bioodpad do igelitového sáčku; mikroten se nerozloží a kompost znehodnotí. Používejte kompostovatelné sáčky, nebo odpad vysypávejte volně.

Hotový kompost poznáte podle tmavé, drobtovité struktury a vůně lesní půdy. Pokud se uvnitř hromady drží nerozložené zbytky, prosejte ho přes síto a hrubé části vraťte zpět do kompostéru. Kompost používejte na záhony na jaře a na podzim, nejlépe jako vrstvu několik centimetrů silnou. Čerstvý kompost nepřidávejte přímo ke kořenům mladých sazenic; nechte ho nejprve dozrát.

Pevný voskovaný obal a miska místo fól

Jak látkové utěrky prát, aby nezapáchaly Hlavní chybou je hromadit mokré utěrky v koši nebo je prát na nízkou teplotu. Vlhká bavlna začne po pár hodinách kysat a zápach se pak těžko vypere. Použitou utěrku proto nechte uschnout na okraji dřezu nebo na háčku a do koše ji hoďte až suchou. Perte na vyšší teplotu, u kuchyňských utěrek běžně na šedesát stupňů, a to i s ohledem na to, že přicházejí do styku s potravinami. Froté a silné vrstvy sušte volně rozložené, ne v kompaktní hroudě.

Pro trvalý výsledek stačí držet se jednoduchého návyku: špinavou utěrku hned vyměnit za čistou, mokrou nechat uschnout a prát v dostatečném množství. Pokud se domácnost rozroste nebo přibudou malé děti, přidejte další sadu a barevně ji odlište. Kuchyně bez jednorázových utěrek tak funguje stejně pohodlně jako dříúložné prostory v malém bytě, jen s menší hromadou odpadu a menší spotřebou.

Začněte tím, co už doma máte. Stará bavlněná trička, prostěradla nebo ručníky se dají nastříhat na čtverce a obšít nebo jen začistit cik-cak stehem. Na běžné utírání rukou a stolování stačí tenká bavlna, která rychle schne. Na mastné skvrny a rozlitou kávu se hodí silnější froté. Barevně odlište utěrky na těch na podlahu a odpad — předejdete záměně a snáz poznáte, kdy je která špinavá.

Typická chyba je láhev zapomenout doma nebo ji nechat v autě na slunci. Horko může uvolnit nežádoucí látky z plastu a voda získá nepříjemnou chuť. Další chybou je nalít do lahve slazený nápoj a neumýt ji – bakterie se množí rychle. Pokud pijete čaj nebo kávu, po každém použití láhev důkladně vymyjte. Na delších cestách si vezměte malý kartáč a sáček na drobnosti, abyste měli čisticí prostředky po ruce.